Welcome to Central Europe, to the Czech Republic, to its capital Prague.
Vítejte ve střední Evropě, v České republice, v jejím hlavním městě Praze.
)
The average salary here is about $1500 net and unemployment is around 3%. There are more jobs available than unemployed. Yet even here you often see homeless people.
Průměrný plat je zde asi 1500 dolarů čistého a nezaměstnanost se pohybuje kolem 3 %. Je tu více volných pracovních míst než nezaměstnaných. Přesto i zde často vidíte bezdomovce.
(
)
Of course, the homeless are not evenly distributed across my country. You'll only find them in the larger cities. My country has about 11,000,000 inhabitants and about 70,000 homeless people. That's an estimate from 2016. There is no accurate count of the homeless here.
Bezdomovci samozřejmě nejsou v mé zemi rozmístěni rovnoměrně. Najdete je pouze ve větších městech. Moje země má asi 11 000 000 obyvatel a asi 70 000 bezdomovců. To je odhad z roku 2016. Přesné počty bezdomovců u nás neexistují.
)
I work in a very socially problematic area. I meet homeless people every day. At least twice. When I go to work and when I come home from work. I know of many other places where I'm sure I'd find them.
Pracuji ve velmi sociálně problematické oblasti. Denně se setkávám s lidmi bez domova. Minimálně dvakrát. Když jdu do práce a když se vracím z práce. Vím o mnoha dalších místech, kde bych je určitě našel.
)
Who are these people? When you talk to them, they tell you heartbreaking stories full of incredible coincidences that put them on the street. Are they all lying? Most of them are drunk or on drugs. They beg, often aggressively. They pick through garbage cans, occasionally steal something.
Kdo jsou tito lidé? Když s nimi mluvíte, vyprávějí vám srdcervoucí příběhy plné neuvěřitelných náhod, které je dostaly na ulici. Lžou všichni? Většina z nich je opilá nebo zdrogovaná. Žebrají, často agresivně. Vybírají popelnice, občas něco ukradnou.
)
But they're people. Do I have the right to photograph them? I haven't settled that question. I certainly don't have their permission. If I told them about the photography, I'm sure they'd pose for me for money. But it wouldn't be a documentary. And so I cowardly take pictures of those who don't know about me or don't look at me. And it makes me feel bad.
Ale jsou to lidé. Mám právo je fotografovat? Tuto otázku jsem nevyřešil. Rozhodně nemám jejich svolení. Kdybych jim o fotografování řekl, určitě by mi za peníze pózovali. Ale nebyl by to dokument. A tak zbaběle fotím ty, kteří o mně nevědí nebo se na mě nedívají. A já se pak cítím špatně.
)
Pro českého čtenáře. S Bechyní jsem ještě neskončil. Ale tohle téma už mi visí v hlavě asi dva měsíce. Prostě na něj dnes přišla řada.
Kolik potkáváte denně bezdomovců? Taky průměrně přes dvacet jako já?
No a chtěl jsem se jednou pokusit o fotografický článek. Dokumentačně fotografický. Kompozici jsem téměř nerozmýšlel, "kradl" jsem záběry. Většinu těch fotek už jste ode mě navíc viděli v actifitích hlášeních. Zkrátka, jen takový pokus. Nejhůř mi někdo napíše, že takhle tedy ne...
Konečně nesmím zapomenout poděkovat @pavelsku za grafické rady.