Etickou stránku věci bych neřešil. Etika je značně subjektivní záležitost, může se měnit podle situace, času, místa... Jiný názor můžu mít já, jiný ty. A jiný názor můžeš mít dnes a jiný za pět let.
Co se týká legálnosti, to řeší občanský zákoník, paragrafy 81 až 89. A i když platí, že tři právníci mají minimálně pět právních názorů, tak v tomto konkrétním případě bych se toho nebál. Jednak jejich podoba prakticky není rozeznatelná, jednak je zřejmé, že tito lidé na nějaké soukromí zcela rezignovali.

Když jsem byl označený jako ten, co dává grafické rady, tak je budu nevyžádaně trousit i tady. V takovýchhle případech se snažím, aby to nebyl jen takový suchý dokumentární výcvak, ale aby v tom bylo pokud možno i nějaké "výtvarno". (Což se mi ne vždy daří.) Samozřejmě při focení na to nebývá prostor, hledat nejlepší úhel pohledu, případně si bezďáka aranžovat do nějaké pozice, ale dost se dá udělat následně v PC. Přinejmenším dá se najít třeba nějaký výřez, detail... Mmch když si vygooglíš žánr #streetphotography (kam takové fotky patří), tak naprostá většina fotek je černobílá. Což není jen nějaké klišé, ale dává to fotkám určitou žádoucí míru abstrakce (a "výtvarna..." 😏).