Myslím, že ač se rodíme všichni se sejným množstvím chuťových pohárků (Malé děti jich prý mají 7x víc než dospělí, proto jsou tak vybíravé v jídle.), tak během života, podle toho, co konzumuješ, kolik vypiješ, co dýcháš atd, se Ti ty pohárky buď rozvíjejí, nebo degenerují. A nemáme je všichni od narození stejně výkonné. Hádám, že to bude něco jako hudební sluch.
Ano, svým způsobem je schopnost rozpoznávat chutě jako sval, dá se trénovat i atrofovat. A někdo ji má zřejmě od přírody rozvinutější než jiný. Jestli si dobře pamatuju, v českých baštách jsem linkoval studie, které dokládají, že kouření chuťové buňky otupuje, a že konzumace nekvalitních potravin plných chemie se kouření v tomhle směru dost blíží. Takový Morgan Spurlock třeba během pokusu, na který odkazuju, o chuť prakticky přišel.
Náhodou to jméno jsem zaregistroval... Zemřel před pár týdny, 23.5. Živil se nějakou dobu výhradně v MacDonalds... Ale trochu podváděl. Vedle toho pil první ligu...
Křidýlko nebo stehýnko jistě taky znáš...
Haha, cesta do pravěku :)) Ten dabing, to zní strašně divně. Už je to let, co jsem naposledy viděl něco dabovaného - zásadně s titulky.
Tohle je pro mě mnohem přívětivější pravěk, na stejné téma. Ale přeci jen, Red Dwarf! I T. uznala, že ji nakonec baví.