Původní moje myšlenka byla, že každý všední den, když jedu do zaměstnání, vymyslím v tramvají sloupek a po návratu domů jej hodím do stroje ...
No jo, no. Šedivá každá teorie ... Dnes je všední den, ale já nejedu do práce, neboť mám prázdniny. O tom, jak se my, učitelé, máme skvěle, napíšu jindy.
Ale přeci jsem někam jel. Tak ten sloupek napíšu. Ale nebude to tak úplně odpovídat mým vlastním propozicím. Já neustále něco porušuju ...
Začnu třeba ma Palmovce. Tady kousek pracuju. Palmovka teď ... Chystají se tu velké změny. Zatím na papíře. Určitě stovky milionů se sem narvou. Výsledkem bude ... To se uvidí.
Už na první fotografii byla tahle knihobudka k vidění. Když chcete velkou změnu, začněte napřed měnit detaily. Pak se to ještě mockrát rozkope a rozseká a předělá ... Aby lidé měli práci a spřízněné firmy zisk. Ale to je taky na jiný článek.
Knihobudka je věc užitečná. Zejména starším lidem a bezdomovcům. Starší lidé do ní nosí knihy s pocitem, že dělají správnou věc. Bezdomovci si ty knihy berou, jezdí je nabízet po antikvariátech a vetešnictvích, nakonec z nich servou desky a odvezou je do sběru. Desky nechají válet někde u křoví. A všichni jsou spokojeni. Prodejci alkoholu a cigaret, u kterých skonční bezdomovčí zisky, nevyjímaje. Ostatně, čím by se živili sociální pracovníci nebýt chudoby?
Tentokrát ale knihobudka plní i jinou funkci. Asi padesát metrů odtud mají svoje mobilní stanoviště agitátoři Svědků Jehovových. Takový ten poutač na kolečkách s velikými "kapsami" na letáčky a časopisy ... Musí být na kolečkách. Jinak by to byl zábor veřejného prostoru, za který se platí. A musí být schválen.
Vždycky, když agitátoři odcházejí, pečlivě narovnají svoje příručky do knihobudky. O ty příručky se bezdomovci zrovna neperou. Jsou tenké. Jaké jsou to příručky?
Tady se třeba dozvíte, že každá neharmonická hudba je od ďábla, a to zejména rockenroll ...
"Jestliže mohou být zlý duchové vyhnáni hudebním vystoupením zbožného člověka, není možné se tedy domnívat, že zlí duchové mohou být skrze hudbu bezbožného člověka povoláni? Ujistěte se, že váš oblíbený umělec nepřivádí do vašeho domu, auta nebo sboru nevítané hosty." (str.35 uvedené tiskoviny, cituji i s hrubou gramatickou chybou a malými "v" při oslovování.)
Mají to ty bludařící bráškové a setřičky starosti ... Chápou hudbu jako rozřířenou mluvu. Budiž ... Ale člověka přeci poskvrňuje, co z něj vychází. Ne to, co do něj vchází ... Ale se zájmem jsem si četl jejich biblické odkazy a dedukce. Když se někdo mýlí, neznamená to, že přemýšlením o jeho argumentech si nemůžu brousit své uvažování.
Brousit už je třeba ... Slovo senior má dnes hodně jiný význam než kdysi. Senex je latinsky stařec. Senát i senilita se od něj odvozuje. (Řecky je stařec geront.) Bývalo to skoro synonymum moudrosti.
Bývaly děti a dospělí. Dnes jsou děti, dospělí a senioři. Věkové hranice se také posunuly. Ve středověku býval muž dospělý ve 14 letech. Král se v tom věku ujímal vlády a rytíř jel poprvé do boje.
Lidé se mnoha let nedožívali. Kdy dnes začíná seniorní věk? Jan Lucemburský umírá u Kresčaku jako vetchý stařec. Je mu 50 let a 16 dnů. Karel IV. dal 62! Opravdu kmetský věk. Nemůže skoro chodit, život už ho bolí v každém okamžiku ... Tehdejší lidé se nešetřili.
Bismarck zavedl v Prusku sociální pojištění. Každý dělník starší 50 let získal nárok na státní penzi. Prusko si to mohlo dovolit. Asi jen 5% dělníků se tak vysokého věku opravdu dožilo. A v penzi nebývali dlouho ... Dnes ... Dnes je to jinak. Svět se vyvíjí. Fotografie je z Kobylis. Z lavičky na zastávce tramvaje.
Každý to máme jinak. Tak do čtyřiaapedesáti jsem se cítil pořád jako mladík. Viděl jsem bez brýlí, neměl jsem ani kardiostimulátor, klidně jsem se ohnul, abych si zavázal tkaničky. Na schodech jsem si nemusel dělat přestávky ... Čas oponou trhnul.
Taky jsem nacházel po zemi docela dost peněz. Bývavala kdysi jen hotovost. A bývaly drobné haléře. Teď ... Jen výjimečně něco najdu. Jako třeba tyhle tři europětníky. Zajímavý rozptyl. Kréta, Nizozemí, Itálie.
Lidé se dožívají vyššího věku. Svět se zmenšil a globalizoval. To je hrozba i výzva záoveň. A mnoho lidí umí číst a psát ... Oslím můstkem se dostávám do Muzea Legií. Ale o tom dnes něco napíše Krakonoš. Pokud se nic nestane a bude mít chuť.